V rozhovoru s Markem Nemkým, analytikem brokera XTB , jsme se zaměřili na nejnovější makroekonomické údaje z USA a eurozóny. Americké HDP překvapilo pozitivní revizí, zatímco inflace v eurozóně a Německu vykazuje smíšené signály. Diskutovali jsme také o možných krocích centrálních bank a jejich vlivu na budoucí ekonomický vývoj.
Mareku, ve čtvrtek přišla poslední revidovaná data ohledně amerického HDP. Čísla byla lepší, než se předpokládalo. Potvrdilo se, že soft landing americké ekonomiky je nejpravděpodobnější scénář?
Ještě to není poslední revize, jelikož ještě přijde jedna, avšak tato data nám ukazují pozitivní vývoj americké ekonomiky, jelikož revize se konala vzhůru o 2 desetiny procentního bodu. Navíc, tato revize byla primárně u spotřeby domácností a ne revizí volatilnějších složek jako jsou čisté exporty nebo investice. To nám naznačuje, že spotřebitelé byli ve 2. kvartálu i nadále ochotni spotřebovávat a utrácet své úspory.
Samozřejmě, díváme se převážně na zpětná data, takže ještě nemůžeme říci, že se opravdu bude jednat o soft landing. To budeme umět zhodnotit až s odstupem. Zatím ale vše naznačuje tomu, že americká ekonomika nadále pokračuje v růstu.
Vedle HDP přicházela však i ostře sledovaná inflační data. Nejprve z Německa, kde klesla inflace více než se předpokládalo až k 1,9% meziročně. Říká to něco i o stavu německé ekonomiky, která je na hraně recese?
V Německu jsme zaznamenali mírně horší data, kdy nám ceny klesaly tempem 0,1 % meziměsíčně v měsíci srpnu. Je to však pouze 0,1 pb. méně než byla očekávání, takže zatím bych paniku nedělal. Ceny také sezónně občas klesají díky například příznivému vývoji na cenách energií, což také v současnosti stálo za tímto meziměsíčním poklesem. Neznamená to ovšem hned automaticky obrovské problémy.
Problémy v ekonomice přitom zažívá Německo již delší dobu a podniky nemohou výrazně zvyšovat ceny, jelikož spotřeba domácností tam není tak silná, že by vyšší ceny jednoduše akceptovala. Uvidíme, jaká data budou přicházet z německé ekonomiky, ale vypadá to i nadále spíše na stagnaci než na výraznější růst, jelikož vyšší ceny energií dělají z otevřené průmyslové ekonomiky nekonkurenceschopnou.
Top brokeři
V pátek následovala inflační data z eurozóny a USA. Nejprve přišel první odhad inflace za srpen v eurozóně, který ukázal, že růst cen je nejpomalejší za poslední 3 roky. Otevřely se dveře pro další snižování úrokových sazeb ze strany ECB?
Takový inflační pokles z 2,6% na 2,2% meziročně byl očekáván, jelikož pozitivně na to ovlivňovala vyšší základna z minulého roku, tedy takzvaný bazický efekt. Meziměsíčně nám ceny rostly tempem 0,2% a jádrová inflace tempem 0,3% meziměsíčně, o mírně rychleji než jejich průměr v daných měsících. Přesto se zde však prostor pro další snižování stále nabízí, protože pozitivní vývoj na inflaci určitě vidíme a současné nastavení je stále výrazně restriktivní. Z toho důvodu očekávám, že na zářijovém zasedání dojde k dalšímu snížení sazeb o 25 bazických bodů, koneckonců to očekává i finanční trh.
Největší pozornost si však dotazovala čtení dat o inflaci v USA z tzv. PCE indexu. Co tento report ukázal Fedu a jak změní očekávání ohledně monetární politiky americké centrální banky?
Inflace ve Spojených státech se vyvíjela podle očekávání, kdy meziměsíční růst cen dosáhl 0,2% v případě celkového i jaderného ukazatele PCE. Tento mírný růst přispěl ke stabilizaci meziročních údajů, přičemž ceny v USA vzrostly o 2,5% oproti minulému roku.
Vzhledem k absenci výrazných překvapení, ať už negativních nebo pozitivních, se nepředpokládá, že by tyto údaje zásadně ovlivnily rozhodování Fedu o úrokových sazbách. Aktuální vývoj stále nasvědčuje tomu, že první snížení sazeb o 25 bazických bodů by mohlo přijít na zářijovém zasedání.
Top brokeři
