Co jsou to komodity?
Komodita je označení pro obchodovatelné zboží, které je zastupitelné s věcí jinou stejného druhu. Důležitá je zde tedy tzv. zastupitelnost jednoho zboží za jiné, kdy se kvalita zpravidla nebere v úvahu. Komodity pak bývají velmi často označovány jako suroviny, tedy základní materiály, které jsou určeny pro tvorbu dalších produktů. Jde tak v jednoduchosti o zboží jednotné kvality vyráběné ve velkém množství mnoha výrobci.
Důležitá je především zaměnitelnost dané komodity jako konkrétní suroviny. Za komoditu zde můžeme označit např. zlato jako homogenní zastupitelnou věc, jejíž cena je na globálních trzích (téměř) jednotná. Naopak nemůžeme za komoditu označit zlatý náhrdelník, který je vyráběn mnoha výrobci volícími různé typy zpracování, designu i ceny.
I když z historického označení pro komodity vyplývá, že kvalita není rozhodující, může se u konkrétní komodity samozřejmě lišit. S tím se ovšem setkáte zejména při nákupech fyzické komodity v menším množství. Při obchodování komodit jde o to, aby kvalita byla srovnatelná, což řeší konkrétní směnárny tím, že nastavují minimální standardy kvality pro každou komoditu. To je označováno jako základní stupeň kvality (basis grade). Důležité je tu tedy to, aby trh vnímal konkrétní komoditu v rámci jedné komodity jako rovnocennou (či alespoň téměř rovnocenné) nezávisle na tom, od jaké společnosti pochází.
Druhy komodit
Úplně nejčastěji se setkáme s komoditami jako surovinami, základními zdroji a zemědělskými a těžebními produkty. Z těch úplně nejoblíbenějších se jmenovitě jedná o např. ropu, zlato, stříbro zda kukuřici. Za komodity ale označujeme také masově produkované nespecializované produkty jako různé chemikálie nebo dokonce i počítačovou paměť. Komodity pak nejčastěji dělíme na dvě hlavní oblasti, tedy měkké (soft) a tvrdé (hard) komodity.
Měkké komodity
Měkké komodity je označení pro komodity, které jsou pěstovány, tzn. např. zemědělské výrobky jako pšenice, kakao, káva, cukr, kukuřice nebo rýže, ale i např. maso. Kromě označení měkké komodity známe i zemědělské komodity a kromě toho se občas můžeme také setkávat s nepřesným použitím pojmů jako ‚potraviny‘, vlákninové produkty či tropické komodity. Jelikož se nejedná o přesné rozdělení, které by například povinně využívali burzy, nemůžeme přesně říci, které přesně komodity do této kategorie s jistotou spadají. Záleží na volbě každé burzy. Možností je také rozdělení měkkých komodit dále na zemědělské produkty a hospodářská zvířata.
Více než označení je tak pro nás důležité to, jakou konkrétní komoditu obchodujeme, jaká je její historie nebo v jaké gramáži (a jiných metrikách) je komodita obchodována. Zajímavostí zde je to, že futures kontrakty na měkké komodity jsou jedněmi z nejdéle obchodovaných kontraktů zalistovaných na burzách.
Tvrdé komodity
Druhou ze základních kategorií komodit jsou tzv. tvrdé komodity. Tak nejčastěji označujeme přírodní zdroje, které jsou těženy či jinak dobývány. Sem patří například zlato, stříbro, helium, ropa a další. Tento pojem je pak důležitý zejména pro dodání více informací investorům.
Historicky totiž můžeme sledovat značnou korelaci napříč trhem tvrdých komodit. Celá tato oblast tak bývá často ovlivňována stejnými makroekonomickými událostmi. Naopak u měkkých komodit je značná část z nich více ovlivněna lokální produkcí, klimatickými podmínkami pro dané oblasti a dalším.
Energetické komodity
Třetí oblastí rozdělení komodit jsou tzv. energetické (energy) komodity. Ty bývají v některých případech zařazovány pod komodity tvrdé. V jednoduchosti se jedná o komodity týkající se energií, takže např. elektřina, zemní plyn, metan, ropné produkty (diesel, biodiesel, propan,..), další komodity, které jsou primárně určeny pro tvorbu tepla či chlazení budov, tvorbu elektřiny atp.
Jak obchodovat komodity
Obchodování komodit už dnes zpravidla neprobíhá jako fyzická výměna. Reálně na burzách obchodujeme kontrakty reprezentující konkrétní podkladovou komoditu – reprezentující její cenu. Nejobvyklejším způsobem obchodování komodit jsou pak futures kontrakty. Jejich nákupem či prodejem investoři spekulují nad očekávanou budoucí hodnotou dané komodity. A to jak růstem, tak poklesem. Oblíbeným způsobem jsou však také ETF fondy, či například v případě zlata fyzický nákup u dlouhodobých investorů.
Komodity lze obchodovat různými způsoby, přičemž několik je přístupných i přes brokery, které jsme recenzovali. Odkazy na naše recenze, hodnocení a také samotné brokery naleznete v této tabulce:
Top brokeři
Historie obchodování
Obchodování komodit obecně je pak jedním z nejstarších způsobů obchodování futures kontraktů na burzách. Jednoduše se s komoditami setkáváme na denní bázi, a tak jejich obchodování datujeme ještě daleko před vznik jakýchkoli burz. I z důvodu jednoduché představy o tom, co na trhu komodit vlastně obchodujeme, je tento trh jedním z největších a nejoblíbenějších napříč všemi trhy na burzách.
Moderní způsob obchodování komodit pak ve Spojených státech datujeme k roku 1848. Konkrétně jej umožnilo Chicago Board of Trade. Farmářům tato platforma umožnila zamykat ceny jejich obilí k určitým bodům napříč rokem. Dříve se spekulovalo zejména nad sklizní, když ceny byly obecně nízké. Díky tomu, že se ale farmáři se spotřebiteli navzájem přes futures kontrakt dohodli na tom, kolik bude daná komodita stát v určitém čase, obě strany získaly jakousi ochranu před změnami cen napříč ročními obdobími.
Dnes už obchodujeme mnohem větší množství komodit a mnohem sofistikovanějšími způsoby. Z největších rozdílů bychom vyzdvihli zejména globalitu trhu, kdy komodity obchodujeme napříč celým světem na mnoha různých lokálních směnárnách. Proto trh s komoditami je dostupný napříč pracovním týdnem každý den téměř 24 hodin.
Způsoby obchodování komodit
Futures kontrakty na komodity
Jak jsme již zmínili, nejoblíbenější způsob obchodování komodit je obchodování přes futures kontrakty na burze futures. To v principu funguje tak, že přes futures kontrakt vstoupíte do spekulace na příští cenu komodity. Např. se rozhodnete pro vstup do futures kontraktu na nákup 1 000 barelů ropy při ceně 30 USD a expirací za 30 dní. Tady po 30 dnech nepřijde žádná směna fyzického zboží – nemusíte nikomu ropu dovézt, ani ji od někoho převzít. V praxi jen vstoupíte do opačné pozice. Při datu expirace kontraktu (30 dní) tak prakticky vstupujete do prodejního obchodu 1000 barelů ropy při aktuální tržní ceně.
V době, co by tak cena byla vyšší než 30 dolarů za barel, byli byste v zisku. Naopak kdyby byla nižší, byli byste ve ztrátě. Spekulovat se pak dá také samozřejmě na přepadu, prodeji futures kontraktu (shortové pozici), výše napsané by platilo obráceně.
Zde pak píšeme o praktickém obchodování futures kontraktů, výrobci se mohou pomocí futures kontraktu domluvit samozřejmě i na budoucím prodeji fyzického zboží. To k datu ukončení futures kontraktu bude za předem dohodnutou cenu opravdu fyzicky předáno.
Nákup fyzických komodit
Přestože při nejoblíbenějších způsobech obchodování komodit nedochází k dodání fyzických komodit, nikdo vám tuto možnost nezakazuje. U mnoha zemědělských produktů, ropy atp. by totiž prostě nebylo efektivní pro obchodování tuto fyzickou předávku provádět. Natož u např. hospodářských zvířat.
Jinak tomu ale je u drahých kovů, jejichž fyzický nákup či prodej za účelem spekulace není nic neobvyklého i v řadách širší veřejnosti. Tady jde například o nákup fyzického zlata, stříbra, připadne i zlatých cihel, klenotů či mincí (i když zde je rozhodně diskutabilní, zda lze podkladový kov označit za komoditu i po jeho úpravě). Hlavní problém zde však dělá to, že většinou bývá nákup fyzických komodit výrazně nákladnější jak v kontextu s poplatky, tak s případnou úschovou.
Komoditní akce
Když se mírně přesuneme od obchodování samotných konkrétních komodit, další způsob investice do komodit představuje přeneseně investice do tzv. „komodit“. komoditních akcí. To v principu znamená, že nakoupíme akcie společnosti, která je nějakým způsobem asociována s danou komoditou.
Nejčastěji jde o to, že daná společnost komoditu těží, pěstuje nebo vyrábí. Tyto akcie totiž velmi často reflektují ceny komodit, na něž se dané společnosti soustředí. Zpravidla totiž při růstu cen ropy roste ziskovost společnosti zaměřující se na těžbu ropy, což se projevuje na ceně akcií. Další faktory však mohou způsobit, že se korelace přeruší. Příkladem je to, že společnost těžící komoditu nemusí přestat být zisková při propadech cen určité komodity, stejně jako může společnost být špatně řízena do ztrát i v době, kdy se jí těžené komoditě daří.
Další možnosti obchodování komodit
Mezi další možnosti obchodování komodit spadají například komoditní ETFs (exchange traded funds) nebo ETNs (exchange traded notes) a další nástroje, které jsou založeny na komoditách. Spadají sem i například podílové fondy. Tyto fondy v sobě kombinují větší množství financí od menších investorů, ze kterých vytváří vlastní portfolio, které sleduje cenu komodity nebo souboru komodit. Tyto fondy budou zpravidla nakupovat futures kontrakty na komodity či akcie společnosti podnikající v této oblasti.
Nejčastěji obchodované komodity
Podle objemu obchodování jsou pěti nejoblíbenějšími komoditami pro obchodování ropa, kukuřice, zemní plyn, sójové boby a zlato. U všech pak vycházíme z objemu obchodů na futures kontraktech, jelikož není možné efektivně změřit fyzickou výměnu těchto komodit. Pojďme se ale podívat na základní informace k vybraným komoditám.
Ropa (Crude Oil)
Ropa je brána jako surovina, kdy naprostá většina ropy pochází ze Středního východu (Middle East). I kvůli vysokým objemům obchodování je poté označována za matku komodit nebo černé zlato. Využití ropy najdeme v mnoha oblastech od plastů přes ropné produkty (petroleum) až po např. farmaceutické výrobky.
Její cena bývá značně ovlivňována mimo nabídku a poptávku (která se samozřejmě projevuje u všech komodit) i makroekonomickou a geopolitickou situací, stejně jako vývojem na Středním východě. Na cenu tak extrémní dopad mají např. války, přírodní katastrofy v této oblasti a další. Při obchodování pak počítáme v barelech, kdy 1 barel je 0,136 tuny ropy.
Kukuřice
Kukuřice je nejoblíbenějším zemědělským výrobkem v oblasti obchodování komodit. Přestože můžeme znát kukuřici zejména jako potravinu, její využití sahá od krmiva pro dobytek až po využití jako suroviny ke zpracování do dalších produktů. V potravinářském průmyslu ji využíváme jako olej, zdroj glukózy, škrobu a dalšího. Sladká kukuřice jako potravina je i přes rostoucí oblibu jen okrajovým způsobem využití. Při obchodování kukuřice pak sledujeme cenu za tvz. bušel, který představuje 25,4016 kilogramu.
Zemní plyn
Zemní plyn představuje jedno z nejvýznamnějších fosilních paliv. Z chemického hlediska je jeho nejvýznamnější součástí metan. Kromě možnosti těžit zemní plyn samostatně je také vedlejším produktem při těžbě ropy a černého uhlí. Využijeme jej v energetickém, chemickém a palivovém průmyslu. jako součást dusíkatých hnojiv, pohonnou hmotu (ve formě stlačeného – CNG, či zkapalněného – LNG). Při obchodování se nejčastěji setkáme s britskou jednotkou BTU, konkrétně milionem BTU.
Zlato
Zlato (cena) je z pohledu objemu obchodování futures kontraktů nejoblíbenějším drahým kovem. Jeho hodnota plyne jak z dlouhodobého využívání k výrobě šperků a dalších klenotů, historického platidla, ale iv průmyslu, konkrétně mikroelektronice a počítačovém průmyslu, nebo i např. v lékařství (dentální slitiny,…). U zlata je pak velmi oblíbené i OTC obchodování (mimo burzu), ale majorita probíhá také pomocí kontraktů. Jednotkou při obchodování zlata je pak trojská unce (oz) tedy cca 0,03 kg.
Stříbro
Druhý z oblíbených drahých kovů, stříbro(cena), se pyšní nejlepší elektrickou a tepelnou vodivostí ze všech využívaných kovů. Kromě klenotnictví a dalšího se využívá zejména jako součást slitin. Ty dále využijeme např. v elektronickém či fotografickém průmyslu, je důležitým materiálem při tvorbě CD či DVD a dalšího. Stejně jako zlato při obchodování na globálních trzích sledujeme trojské unce. Zajímavým pojmem je pak tzv. Gold/Silver ratio, které značí, kolik uncí stříbra bychom si mohli koupit za jednu unci zlata.
