Nové údaje z Eurostatu zaskočily trhy i odborníky. HDP eurozóny vzrostl v prvním čtvrtletí mezikvartálně o nečekaných 0,6 %, což dvojnásobně předčilo původní odhad 0,3 %. Meziročně se ekonomika dvaceti zemí rozrostla o 1,2 %.
Tento růst je nejrychlejší od druhého čtvrtletí 2022 a může znamenat konec stagnace, která trvala téměř celý minulý rok.
Výjimečný růst Irska
Za tímto impozantním růstem stojí hlavně skvělý výkon irské ekonomiky, která mezi lednem a březnem 2025 dosáhla růstu o úctyhodných 9,7 %. K tomuto nárůstu přispěl především prudký nárůst exportu farmaceutických a technologických výrobků do USA, což souviselo s pokusy předejít dopadům nových amerických cel plánovaných na další čtvrtletí.
Odborníci však radí brát irské údaje s rezervou. Kvůli specifické struktuře, kde ekonomiku výrazně ovlivňují nadnárodní korporace, které zde sídlí kvůli daním, může být skutečný obraz hospodářského růstu zkreslený a ne zcela odpovídat reálné domácí ekonomické aktivitě.
Frederik Ducrozet, makroanalytik ze společnosti Pictet Wealth Management, vyjádřil k výsledkům eurozóny následující:
„Bez zahrnutí Irska růst v eurozóně vypadá podstatně mírnější – kolem 0,2 až 0,3 %, což je v souladu s původními odhady. To ukazuje, jak může jedna země významně ovlivnit celkový statistický obraz.“
(Tweet: HDP růst eurozóny s Irskem vs bez Irska)
Average GDP growth rate in the last 4 quarters (q/q):
Eurozone: +0.4%
Eurozone excl. Ireland: +0.2%Ireland's share of the Eurozone economy: 4%
So 4% accounts for 50% of Eurozone "growth" over the last year. https://t.co/z2cSg54WKL pic.twitter.com/725AUbAytW
— Daniel Kral (@DanielKral1) June 6, 2025
Které země vedly a které zaostávaly?
Vedle Irska dosáhly silného růstu také Malta (+2,1 %) a Kypr (+1,3 %). Na druhou stranu, největší ekonomika eurozóny, Německo, zaznamenala solidní růst o 0,4 %, což je vítané zlepšení po období slabších výkonů. Naopak Francie rostla pouze o zanedbatelných 0,1 %, což naznačuje pokračující strukturální problémy a slabou domácí poptávku.
Negativní výsledky zaznamenaly Lucembursko (-1,0 %) a Slovinsko (-0,8 %), které vykázaly poklesy i v průmyslové produkci a zahraničních investicích.
Názor ECB
Podle červnových makroekonomických projekcí Evropské centrální banky (ECB) se očekává, že růst HDP eurozóny v roce 2025 dosáhne 0,9 %, s předpokladem postupného zrychlování v letech 2026 a 2027. Zástupci ECB ale upozorňují, že výhled zůstává nejistý kvůli přetrvávajícím globálním rizikům, jako jsou obchodní spory, geopolitické napětí a změny měnové politiky ve velkých ekonomikách.
I přes optimismus vyvolaný pozitivní revizí dat varují ekonomové, že jednorázové faktory (jako vlna irského exportu) nemusí být dlouhodobě udržitelné. K udržitelnému oživení je třeba širší základ, především ve formě vyšší spotřeby domácností, růstu investic a zvýšené produktivity napříč celou eurozónou.
V tomto kontextu Isabel Schnabel, členka výkonné rady ECB, poznamenala:
„Musíme být realisté.Zásadní otázkou je, zda bude růst udržitelný.“
(Tweet: Pracovní produktivita v EU vs USA)
There is a good reason why Americans are wealthier than Europeans. Innovation and productivity thrive in the US, while Europe is stuck with overregulation, bureaucracy and socialist redistribution mindset. pic.twitter.com/bwkpGpA0DO
— Michael A. Arouet (@MichaelAArouet) May 7, 2025
Zdroje: Autor, Eurostat, The Guardian, The Times
