Dopady cel na ekonomiku
Trump plánuje zavést cla ve výši 10–20 % na veškerý dovoz a dokonce až 60–100 % na produkty pocházející z Číny. Tato opatření by podle Carpentera mohla způsobit „výrazný negativní šok“ pro americkou ekonomiku, přičemž následky by se mohly projevit už v roce 2025.
„Cla jednoznačně zvyšují inflaci a brzdí ekonomický růst nejen v zemích, které jsou jejich terčem, ale i v USA samotných,“ upozornil Carpenter na výročním summitu Morgan Stanley v Asii.
Pokud by byla cla zavedena náhle, mohla by způsobit ještě větší otřes. Pravděpodobnější je ale jejich postupné zavádění, které by mohlo prodloužit inflační tlaky a omezit kupní sílu spotřebitelů.
Ohrožené sektory
Navrhovaná cla by zasáhla širokou škálu průmyslových odvětví, včetně automobilového průmyslu, elektroniky, stavebnictví i maloobchodu. Mark Malek, investiční ředitel společnosti Siebert, varuje, že kombinace Trumpových cel s těmi, které již zavedl prezident Joe Biden, by mohla dramaticky zvýšit ceny.
Například cla 60% na čínské výrobky a 100% na elektrická vozidla z Číny by mohla těžce zasáhnout automobilový průmysl. Podobně by univerzální clo 10% na spotřební elektroniku zvedlo náklady firmám jako Tesla, Apple či Microsoft, což by se nevyhnutelně promítlo do cen pro koncové zákazníky.
Fed a dopad na úrokové sazby
Cla by mohla také ovlivnit rozhodování Federálního rezervního systému (Fed) ohledně úrokových sazeb. Ben Emons, zakladatel společnosti FedWatch Advisors, předpokládá, že by zavedení cel mohlo Fed přimět k přehodnocení současného směru měnové politiky, čímž by byla další snižování sazeb prakticky vyloučena. To by dále omezilo růst ekonomiky.
Komplexní důsledky pro ekonomiku
Trumpova celní politika je zaměřena na podporu domácí výroby a snížení závislosti na zahraničních dodávkách. Podle odborníků by však mohla vést k ekonomickému zpomalení, růstu cen a snížení životní úrovně amerických spotřebitelů.
Budoucí kroky administrativy budou klíčové pro další vývoj ekonomiky USA i globálních trhů, uvedla CNBC.
