Evropský trumf v oblasti technologických inovací drží nizozemská společnost ASML, která se specializuje na výrobu pokročilých extrémně ultrafialových litografických systémů EUV. Bez těchto zařízení by se neobešli giganti jako TSMC či Samsung, kteří produkují špičkové procesory potřebné pro umělou inteligenci.
Přesto jsou tyto sofistikované stroje v Evropě téměř nevyužity, jak uvedl výkonný viceprezident ASML Frank Heemskerk – nová zařízení se zde prakticky neprodávají. Naopak, v první polovině roku dominovaly prodeje do Jižní Koreje, následované Tchaj-wanem a Čínou.
Tento jev není jen přechodným výkyvem; už v minulém roce činily tržby v regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky pouze 1 % z celkových systémových příjmů ASML. Za rok 2025 firma vykázala 32,7 miliardy eur z prodejů, z nichž klíčovou roli hrály investice do vývoje čipů pro AI.
$ASML is het grootste beursgenoteerde bedrijf van Europa en levert de cruciale machines achter de modernste chips ter wereld.
Toch kwam in het afgelopen kwartaal geen enkele dollar omzet van Europese klanten.
Dat zegt alles over waar de chipvraag vandaag vandaan komt…. pic.twitter.com/PvoZiEggqv
— De Belegger (@De_belegger) September 22, 2026
Technologický paradox Evropy
Evropa je unikátní tím, že vyrábí jedny z nejnáročnějších technologických zařízení, ale ta jsou převážně využívána mimo její hranice. Tento paradox dobře vystihuje technologickou situaci starého kontinentu, kde chybí významní designéři čipů, velkokapacitní datová centra a technologie-řízené firmy. Evropská komise připouští, že nedostatek výrobních kapacit, omezené financování, nedostatečný počet odborníků a omezený domácí poptávka po AI technologiích brzdí růst.
Stavba čipových továren je v Evropě navíc časově náročnější, což vede k dalším zpožděním v porovnání s konkurenty. Vysoké provozní a energetické náklady situaci dále komplikují. Zatímco ostatní lákají ASML k investicím, Spojené státy naléhají na větší přesun výzkumu na jejich území, zatímco Čína a Indie firmu intenzivně povzbuzují, aby zvážila investice v těchto regionech.
ASML begins India operations, links scaling-up plan with success of Tata Electronics, govt ambition https://t.co/u33oUCJyGo
— Economic Times (@EconomicTimes) September 21, 2026
Bruselská výzva: Nový začátek
Evropská unie již dříve slibovala reformu polovodičového průmyslu s plánem Chips Act, jehož ambicí bylo do roku 2030 zvýšit evropský podíl na světovém trhu polovodičů na 20 %. Reálný vývoj však směřuje opačným směrem. Komise odhadla, že v roce 2025 bude evropský podíl na hodnotovém řetězci polovodičů pouze 8,8 %. Evropský dvor audítorů proto označil původní cíle za nepříliš realistické.
V reakci na to Brusel v červnu představil Chips Act 2.0. Tento plán se zaměřuje na podporu moderních výrobních technologií, zjednodušení schvalovacích procesů, lepší koordinaci mezi členskými státy a posílení domácího trhu. Zatímco globální hráči jako USA, Tchaj-wan, Jižní Korea a Čína budují celé ekosystémy, Evropa exceluje jen v úzkých segmentech hodnotového řetězce.
Tento stav zvýrazňuje základní problém evropské konkurenceschopnosti: Mít vynikající výzkum a jedinečné technologie nestačí, pokud se je nedaří přeměnit na domácí výrobu, investice a růst. Pokud se to nezmění, Evropa zůstane hlavně dodavatelem klíčových nástrojů pro technologickou revoluci, z níž budou primárně těžit jiné regiony.
Chips power our daily lives.
The EU is focused on the next gen of tech:
✅Stronger semiconductors manufacturing capacity
✅Boost internal demand
✅Less strategic dependencies
✅Better conditions for investment & competitivenessChips Act 2.0 → https://t.co/HfBYZaFHvb pic.twitter.com/3xLvc1cnQD
— Digital EU 🇪🇺 (@DigitalEU) June 9, 2026
Zdroje: X, Autor, Bloomberg, ASML
TIP na článek: Návod jak koupit ETF na index S&P500 u brokera XTB
Top brokeři
