Evropská frustrace, americká samostatnost
Ve francouzském klášteře Abbaye des Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže probíhá dvoudenní summit ministrů zahraničí zemí G7. Hlavním tématem se stala válka v Íránu, kterou vedou USA a Izrael od konce února.
Německý ministr obrany Boris Pistorius nešetří kritikou a varuje před ekonomickými důsledky: „Toto není naše válka a nikdo nás o názor nežádal.“ Podobný postoj zastává i Kaja Kallas, evropská šéfka diplomacie, která prohlašuje: „Tato válka není v zájmu Evropy.“
Francouzský ministr financí Roland Lescure varuje, že ztráty na rafineriích v oblasti Perského zálivu dosahují 30 až 40 procent. A situace je ještě vážnější, jak ukazuje potvrzení katarského ministra energetiky, který hovoří o zničené kapacitě plynu ve výši 17 procent. Obnova infrastruktury bude trvat nejméně tři roky. Premiérka Giorgia Meloni z Itálie přiznává, že pokud se konflikt protáhne, mohou následky pocítit africké země i zbytek světa.
Uzavření Hormuzského průlivu: Zaseklá jednání
Energetická krize souvisí s blokádou Hormuzského průlivu, kudy obvykle prochází 20 procent celosvětové produkce ropy a plynu. Írán průliv uzavřel, což okamžitě pocítily evropské i asijské ekonomiky závislé na dovozu energií.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot jedná se Saúdskou Arábií a Indií o možnosti znovuotevření průlivu. Francie je připravena pomoci zajistit svobodu plavby, jakmile to situace dovolí. Navzdory snahám Washingtonu o vyjednávání přes prostředníky, Teherán tato jednání odmítá. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi poznamenal, že současná komunikace „není oficiálním jednáním s USA“.
Dalším problémem je, že Írán nepřijímá americký návrh na příměří a trvá na kontrole nad Hormuzským průlivem. Navíc USA zvažují vyslání dalších tisícovek vojáků do regionu, což by mohlo vyústit ve vojenské obsazení přístavu Kharg Island nebo násilné otevření průlivu, pokud selžou diplomatická úsilí.
Analytička Thomas Gomart z Francouzského institutu mezinárodních vztahů varuje, že americká politika se stala destabilizačním faktorem v mezinárodním systému. Napětí je patrné i uvnitř G7, kde země upustily od pokusů o společné prohlášení, aby se předešlo roztržkám. NATO navrhuje evropským spojencům, aby pomohli zajistit plavbu průlivem, což vyvolává nespokojenost v Evropě.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se k summitu připojil až později. Evropské státy doufají, že jim alespoň trochu objasní plány USA a Izraele.
TIP na článek: Návod jak koupit ETF na index S&P500 u brokera XTB
Top brokeři
