Referenční sazba Fedu je nyní nastavena mezi 4,75% a 5%, přičemž po dnešním pravděpodobném snížení by mohla klesnout na 4,5%. Trhy očekávají, že Fed ještě jednou sníží sazby o čtvrt bodu v prosinci, což by je do konce roku srazilo do pásma 4,25% až 4,5%. Někteří analytici však předpokládají, že další snižování už nebude nutné kvůli riziku rostoucí inflace. Na dnešní tiskové konferenci bude klíčové sledovat, zda je názor předsedy Fedu Jeroma Powella více v souladu s tržními očekáváními nebo spíše s konzervativnějšími odhady analytiků.
Skeptici na Wall Street: Další snižování sazeb Fedu je sporné
Politické změny a opatrný přístup Fedu
Podle Krishny Guha z Evercore ISI bude Powell pravděpodobně klást důraz na čas potřebný k tomu, aby Fed mohl plně vyhodnotit dopady nové administrativy. Trumpovy plány zahrnující daňové škrty, vyšší veřejné výdaje a případně nová cla mohou znovu vyvolat inflační tlaky, které by mohly Fed donutit přehodnotit aktuální kurz snižování sazeb. Powell se však zřejmě vyhne přímým komentářům k Trumpovi a zaměří se na udržení stability.
Budoucí snižování sazeb a hledání koncového bodu
Investoři se stále více zaměřují na tzv. „terminální sazbu“ – cílovou úroveň, při které by se cyklus snižování sazeb zastavil. Odhady naznačují, že do konce roku 2025 by sazby mohly klesnout do pásma 3,75 % až 4 %. Fed ale zůstává opatrný – pokud by inflace opět vzrostla, bude se bránit dalším stimulům, aby nedošlo k přehřátí ekonomiky.
Kromě snižování sazeb pokračuje Fed od roku 2022 také v kvantitativním zpřísňování, tedy postupným omezováním své bilance, což udržuje prostor pro případné další kroky. Dosavadní snížení bilance o více než 2 biliony dolarů by mohlo skončit v roce 2025, kdy se očekává zpomalení tempa odprodejů.
Očekávané kroky Fedu a potenciální dopad Trumpovy politiky
Pokud bude Fed po prosincovém snížení sazeb cítit, že je potřebná pauza, další snížení by mohlo přijít až v průběhu roku 2025. Nicméně, politická rozhodnutí nové administrativy, která zatím byla především předmětem kampaně, mohou brzy ovlivnit směr Fedu konkrétněji.
Analytici jsou opatrní zejména v otázce Trumpovy politiky „America First,“ která by mohla prostřednictvím snižování daní, zvyšování státních výdajů a protekcionistických opatření na dovozní cla vyvolat nové inflační tlaky. Pokud by například bylo zavedeno plošné clo na čínské zboží v rozmezí 60–100 %, jak bylo navrhováno během kampaně, mohlo by to mít zásadní dopad na tržní dynamiku a nutit Fed k přísnější monetární politice.
Tržní reakce na možné scénáře
Trhy nyní očekávají, že prosincové zasedání přinese poslední snížení sazeb tohoto roku, ale výsledná politika Fedu bude do značné míry záviset na nových inflačních datech a vývoji trhu práce. Kromě domácích faktorů zůstávají klíčové i externí vlivy, včetně Trumpových plánů v oblasti obchodu.
Top brokeři
