Třetí týden konfliktu
Růst cen ropy pokračuje a zdá se, že konec není na dohled. Americká ropa WTI v neděli dosáhla ceny přes 100 dolarů za barel, později se stabilizovala kolem 99 dolarů. Mezinárodní benchmark Brent se vyšplhal na přibližně 106 dolarů za barel. Od vypuknutí konfliktu ceny vzrostly o 40 až 50 procent.
Konflikt, zahrnující USA, Izrael a Írán, už trvá třetí týden. Vše začalo 28. února 2026, kdy došlo k leteckým útokům na vojenské a jaderné cíle v Íránu. Situace se od té doby neustále zhoršuje.
Írán odpověděl útoky na tankery, přístavy a další infrastrukturu v Perském zálivu. Hormuzský průliv, kudy prochází asi 20 % světové ropy, byl prakticky uzavřen.
Ostrov Kharg – strategická zranitelnost
V pátek dal Donald Trump rozkaz k intenzivnímu bombardování vojenských cílů na ostrově Kharg v Perském zálivu. Jak uvádí CENTCOM, bylo zasaženo více než 90 vojenských pozic, avšak ropná zařízení na ostrově zatím zůstávají nedotčená.
Ostrov Kharg má zásadní význam, neboť přes něj proudí až 90 % íránského ropného exportu. Írán těží zhruba 3,2 – 3,3 milionu barelů ropy denně, přičemž exportuje asi 1,5 milionu barelů. Analytická expertka Natasha Kaneva z JPMorgan upozorňuje, že útok na ropný terminál by ochromil íránský export a mohl by vyvolat tvrdou odvetu vůči energetické infrastruktuře v regionu.
Trump prohlásil v rozhovoru pro NBC News, že v případě další blokády Hormuzského průlivu by mohly být ropná zařízení cílem budoucích útoků.
Na druhé straně Teherán vyhrožuje, že pokud bude napadnuta jeho ropná infrastruktura, zařízení spojená s USA v regionu se změní na „popel„.
Krok ke zmírnění krize: Uvolnění zásob
Svět se pokouší tlumit krizi. Více než 30 zemí se shodlo na uvolnění 400 milionů barelů ropy ze svých rezerv. Akci koordinuje Mezinárodní energetická agentura (IEA), přičemž jde o historicky největší společný postup tohoto druhu. USA plánují uvolnit 172 milionů barelů ze svých Strategických ropných rezerv (SPR).
Přestože tento krok zatím nemá výrazný dopad, protože globální denní spotřeba přesahuje 105 milionů barelů. Takto uvolněné zásoby by stačily pokrýt sotva čtyři dny spotřeby.
Odborníci varují, že dokud Hormuzský průliv zůstává zavřený, žádné zásoby nebudou schopny nahradit běžný tok ropy. Některé asijské země již začaly své zásoby uvolňovat a Evropa spolu s Amerikou se připojí do konce března.
Koalice na ochranu tankerů – žádný jasný termín
Trump slíbil, že americké námořnictvo začne tankery přes Hormuzský průliv provádět. Energetický ministr Chris Wright však přiznal, že vojenské operace k eskortě nejsou připraveny kvůli zaměření kapacit na likvidaci íránských útočných schopností.
Podle The Wall Street Journal má Bílý dům brzy oznámit vytvoření koalice, která by se této úlohy ujala. Není však zatím jasné, zda operace začne během války, nebo až po ní.
Indie mezitím s Íránem dohodla výjimku pro dva své tankery. Írán sdělil, že průliv je přístupný pro všechny s výjimkou lodí spojených s USA a Izraelem.
V současné době je zablokováno asi 1 000 tankerů, které nemohou přes Hormuzský průliv proplout. Blokáda vede ke zvyšujícím se problémům, neboť zásobní kapacity se rychle plní a země v Zálivu jsou nuceny omezovat těžbu.
Budoucnost nejistá
Podle analytiků z JPMorgan může cena Brentu vzrůst na 120 dolarů za barel, pokud nedojde k rychlému otevření průlivu.
Tato situace znamená pro běžné spotřebitele dražší paliva, větší inflaci a větší nejistotu. Průměrná cena benzínu v USA vzrostla na asi 3,70 dolaru za galon, což je o 70 centů více než před válkou. Také Evropa čelí tlaku na zvýšení cen energií a pohonných hmot.
Nejbližší dny ukáží, zda Washington zasáhne infrastrukturu na Khargu a zda se podaří sestavit mezinárodní koalici na otevření klíčové ropné tepny. [topBurzyClanek]
TIP na článek: Návod jak koupit ETF na index S&P500 u brokera XTB
Top brokeři









