Proč se teď mluví o Section 301?
Ve čtvrtek USA zahájily významné obchodní šetření proti 60 zemím světa, což Washington zdůvodňuje tím, že tyto země nedostatečně blokují dovoz zboží vyráběného za použití nucené práce. V pozadí je však snaha o návrat k clům. To šetření probíhá podle paragrafu Section 301(b) Obchodního zákona z roku 1974, který prezidentovi dovoluje zavést cla bez nutnosti schválení od Kongresu.
Mezi šetřenými zeměmi jsou Čína, Indie, EU, Mexiko, a mnoho dalších – od Brazílie až po Kanadu. Jedná se o státy, které spolu dohromady představují více než 99 % amerického importu. Důležitým kontextem je, že to není první takový krok během posledních dnů. Den předtím zahájil Washington jiná šetření proti 16 ekonomikám kvůli přebytečným průmyslovým kapacitám, obviňovaným z „dumpování“ levného zboží na americký trh.
Alternativní plán po verdiktu Nejvyššího soudu
Načasování není náhodné. V únoru 2026 Nejvyšší soud USA zrušil Trumpova recipročná cla, která se pokusil zavést prostřednictvím zákona o národních mimořádných situacích. Soud rozhodl, že prezident překročil své pravomoci. Trump odpověděl zavedením 10% cel podle jiného paragrafu a pohrozil jejich zvýšením.
Nyní přichází další manévr – šetření podle Section 301, která by mohla vést k novým clům už v létě. Wendy Cutler z Asia Society Policy Institute uvedla: „Po zrušení recipročných cel bylo zřejmé, že alternativní plán bude zaveden co nejdříve.“
Odborníci vnímají Section 301 jako právně robustnější nástroj. Ačkoli Trumpova cla z prvního funkčního období obstála, rozsah nových šetření je překvapuje. Časový plán, podle kterého mají být veřejná slyšení pro 60 zemí mezi 28. dubnem a 1. květnem, nazvala Deborah Elms z Hinrich Foundation nerealisticky krátkým.
Kritici upozorňují na další paradox: EU má vlastní legislativu zakazující zboží z nucené práce, ale přesto se ocitla na seznamu. Některé státy s mnohem slabším vymáháním však nejsou pod tak přísnou kontrolou.
Čína v popředí před důležitým summitem
I když seznam zahrnuje mnoho zemí, hlavním cílem zůstává Čína. Washington ji dlouhodobě obviňuje z rozsáhlého využívání nucené práce ujgurských menšin v regionu Xinjiang. Pod zákonem o ochraně před ujgurskou nucenou prací – schváleným ještě za prezidenta Bidena – USA omezily dovoz solárních panelů a dalších výrobků z tohoto regionu. Nová šetření by mohla tato omezení rozšířit.
Celá situace se odehrává v mimořádně citlivém diplomatickém okamžiku. Ministr financí Scott Bessent se tento víkend setká v Paříži s čínským protějškem He Lifengem. Ke konci března se očekává osobní setkání Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu.
Dan Wang z Eurasia Group to popsal přesně: „Maximalizace tlaku před významnými bilaterálními jednáními se stává běžným postupem.“ Čína sice neočekává další eskalaci, ale pařížská jednání plánuje využít k vyjádření nespokojenosti.
TIP na článek: Návod jak koupit ETF na index S&P500 u brokera XTB
Top brokeři









