Diplomatické vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci se dostaly do velmi napjaté situace. Ve středu ve Washingtonu proběhlo klíčové jednání, které mělo za cíl uklidnit napětí ohledně Grónska, avšak skončilo bez konkrétních výsledků a s „zásadními neshodami„.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zesilují tlak na získání vlivu nad tímto strategickým arktickým územím, ale odborníci a bývalí státníci varují před katastrofálními následky pro západní svět.
Trump with a straight face: Denmark can't claim Greenland just because "they had a boat land there 500 years ago" pic.twitter.com/Nw3SYKmRed
— The Daily Show (@TheDailyShow) January 13, 2026
Napětí ve Washingtonu: Protikladné zájmy
Na setkání, které zahrnovalo amerického viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marco Rubio s jejich protějšky z Dánska a Grónska (Lars Løkke Rasmussen a Vivian Motzfeldt), nedošlo k žádnému průlomu.
Naopak, těsně před jednáním prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social prohlásil, že jakékoliv řešení kromě úplné kontroly USA nad Grónskem by bylo „nepřijatelné„.
"The United States needs Greenland for the purpose of National Security… IF WE DON’T, RUSSIA OR CHINA WILL, AND THAT IS NOT GOING TO HAPPEN!" – President Donald J. Trump 🇺🇸 pic.twitter.com/uDfWla0hNU
— The White House (@WhiteHouse) January 14, 2026
Trump zdůrazňuje význam národní bezpečnosti a projekt Golden Dome – rozsáhlý systém protiraketové obrany, kde je podle jeho názoru poloha ostrova klíčová. Podle něj jedině Spojené státy mohou chránit ostrov před rostoucím vlivem Číny a Ruska.
Dánská a grónská delegace však tuto perspektivu zamítá. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen a dánská premiérka Mette Frederiksen vystoupili ve vzácné shodě. Nielsen prohlásil, že pokud by Grónsko muselo volit mezi USA a Dánskem, „volíme Dánsko“. Toto stanovisko přichází v době, kdy Evropa obává se opakování situace z 3. ledna 2026, kdy americká armáda podnikla spornou operaci ve Venezuele.
Hra na geopolitické šachovnici a realitní strategie
Bývalý islandský prezident Olafur Ragnar Grimsson, předsedající organizaci Arctic Circle, se k diskusi připojil ostrým prohlášením. Varoval, že jakýkoli pokus USA o převzetí Grónska násilím by měl „monumentální následky“ pro globální pořádek a de facto by mohl znamenat konec NATO.
Grimsson zpochybnil bezpečnostní argumenty Bílého domu. Podle něj jsou obavy z čínského a ruského vlivu v této části Arktidy přehnané. Zdůraznil, že „v současné době neexistuje přímá, jasná a zřejmá hrozba ze strany Ruska a Číny v Arktidě“, přičemž Peking se více soustředí na ruské arktické oblasti a v Severní Americe není významným hráčem.
Podle Grimssona je Trumpova posedlost Grónskem výsledkem jeho realitního myšlení. „Realitní makléři přemýšlejí v lokalitách,“ uvedl a dodal, že pokud USA chtějí posílit svou přítomnost v Arktidě, měly by investovat do své infrastruktury na Aljašce, která za konkurencí výrazně zaostává, zejména v oblasti ledoborců a přístavů.
Ian Lesser z think-tanku GMF varuje, že diplomatické selhání může ohrozit nejen jednotu aliance, ale také „ohrozit budoucí existenci Aliance, jak ji známe“. Evropské lídry včetně německého kancléře Friedricha Merza a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona již vyjádřili Dánsku plnou podporu s tím, že o osudu Grónska by měli rozhodovat jen jeho obyvatelé a Kodaň.
TIP na článek: Návod jak koupit ETF na index S&P500 u brokera XTB
Top brokeři
