Dvě desetiletí platilo na amerických burzách jedno železné pravidlo: velké firmy své akcie vykupovaly. Zpětné odkupy (buybacks) snižovaly počet akcií v oběhu, podporovaly ceny a odměňovaly akcionáře. Podle analytiků JP Morgan se však tento mechanismus chystá obrátit naruby — a důvodem je nenasytný hlad umělé inteligence po kapitálu.
Na tuto změnu upozornil profilovaný makroekonomický účet The Kobeissi Letter, který shrnul nejnovější prognózu americké banky:
„AI revoluce potřebuje více financování. Čisté emise akcií podle odhadů vzrostou na přibližně 200 miliard dolarů v roce 2026 a v roce 2027 vyskočí o +500 % meziročně, na zhruba 1,2 bilionu dolarů, podle JP Morgan. Zahrnuje to IPO, sekundární emise a další prodeje akcií po zohlednění zpětných odkupů. Společně by to bylo největší dvouleté období čistých emisí akcií minimálně od konce 90. let.“
The AI revolution needs more funding:
Net equity issuances are estimated to rise to ~$200 billion in 2026 and surge +500% YoY in 2027, to ~$1.2 trillion, according to JP Morgan.
This includes IPOs, secondary offerings, and other share sales after accounting for buybacks.… pic.twitter.com/C8zeFey457
— The Kobeissi Letter (@KobeissiLetter) June 16, 2026
Co znamenají „čisté emise akcií“ a proč na nich záleží
Abychom pochopili váhu tohoto čísla, je třeba si ujasnit pojem. Čistá emise akcií (net equity issuance) je rozdíl mezi objemem nových akcií, které firmy uvedou na trh, a objemem akcií, které z trhu naopak stáhnou prostřednictvím zpětných odkupů.
Když je toto číslo záporné — jako tomu bylo posledních dvacet let — z trhu mizí více akcií, než přibývá, a nabídka se zmenšuje. Když se obrátí do výrazného plusu, děje se opak: trh musí vstřebat záplavu nového papíru.
A právě to je podstata prognózy. The Kobeissi Letter připomíná, že jde o prudký obrat oproti přibližně 12 bilionům dolarů akcií odkoupených za předchozích dvacet let, které rok co rok snižovaly dostupnou nabídku akcií.
Jinými slovy mechanismus, který dlouhá léta uměle podporoval ceny amerických akcií, se nejen vypíná, ale přepíná do opačného režimu.
Motor změny: SpaceX, OpenAI a Anthropic
Konkrétní spouštěč této vlny už není hypotetický. Vlajkovou lodí je rekordní IPO společnosti SpaceX, které se uskutečnilo v polovině června.
Po uplatnění takzvané greenshoe opce ze strany upisovatelů vyšplhal celkový objem získaného kapitálu na 85,7 miliardy dolarů, čímž se stalo největším IPO v historii. Původně se přitom očekávalo „jen“ 75 miliard.
Firma vstoupila na Nasdaq pod tickerem SPCX a její tržní hodnota se první den obchodování vyšplhala nad 2 biliony dolarů, díky čemuž se Elon Musk stal prvním dolarovým bilionářem na světě.
Podstatné je, kam peníze půjdou: značnou část výnosů plánuje SpaceX použít na rozšíření své AI compute infrastruktury, tedy výpočetních kapacit pro umělou inteligenci. SpaceX tak není jen kosmickou firmou. Po loňském sloučení s Muskovou xAI jde o hybrid, který kombinuje rakety, satelitní internet Starlink a ambice v oblasti AI.
A jak naznačuje The Kobeissi Letter, SpaceX je jen předvojem:
„Tento nárůst pohání IPO SpaceX ve výši 85,7 miliardy dolarů, největší v historii, vedle připravovaných mega-IPO od OpenAI a Anthropicu. Zároveň se očekává, že Alphabet, Meta a Oracle získají stovky miliard v sekundárních emisích akcií na financování svých plánů výdajů na AI.“
OpenAI i Anthropic, oceňované soukromými investory blízko hranice jednoho bilionu dolarů, podle CNBC již podaly důvěrné žádosti o vstup na burzu — a tyto transakce by se mohly uskutečnit ještě letos. Pokud se tak stane, na trh přijdou dva největší hráči generativní AI najednou, necelé čtyři roky po jejím masovém rozmachu.
Druhá strana mince: zadlužování i ředění podílů
Zde se vyplatí přidat kontext, který samotný tweet neuvádí, ale je pro něj zásadní. Emise akcií totiž nejsou jediným způsobem, jak technologičtí giganti financují AI boom — paralelně probíhá i obrovská vlna dluhu.
Podle prognózy Morgan Stanley má globální zadlužení navázané na umělou inteligenci v roce 2026 vzrásnout téměř na 570 miliard dolarů, čímž by se více než zdvojnásobilo. JP Morgan zároveň zvýšil svůj odhad celkových investic do AI infrastruktury do roku 2030 na 5,5 bilionu dolarů, přičemž přibližně 4,1 bilionu z toho má pocházet právě z dluhového financování.
Kombinace obou trendů — emisí akcií i dluhopisů — má pro investory dva praktické důsledky.
Za prvé, masivní nové emise akcií znamenají ředění podílů (dilution): když firma vydá více akcií, stávající akcionáři vlastní menší kus koláče, což může tlačit cenu směrem dolů.
Za druhé, jak varuje analýza Morgan Stanley, hlavním rizikem je, že páka (zadlužení) roste rychleji než tržby. Pokud by příjmy z AI zklamaly právě ve chvíli, kdy kapitálové výdaje vrcholí, firmy by čelily mnohem dražšímu refinancování stovek miliard dolarů.
Závěr: konec jedné éry trhů
Z výpovědní hodnoty této prognózy plyne jedno: trh, na který jsme si za posledních dvacet let zvykli — kde firmy systematicky stahovaly vlastní akcie a podporovaly ceny — se zásadně mění. Pokud se odhady JP Morgan naplní, čeká nás podle slov The Kobeissi Letter „historická vlna emisí amerických akcií“.
Pro investory to neznamená automaticky pokles cen — poptávka po akciích firem napojených na AI je zatím enormní, což ukázal i samotný úpis SpaceX, kde údajný celkový zájem dosáhl 150 miliard dolarů oproti 75 miliardám dostupných akcií.
Otázkou spíše je, zda trh dokáže vstřebat tak obrovský objem nového papíru, aniž by se to projevilo na valuacích. Roky, kdy byla snižující se nabídka akcií tichým spojencem rostoucích burz, podle všeho končí.
To, co přijde místo nich, bude pravděpodobně volatilnější — a mnohem více závislé na tom, zda investice do umělé inteligence skutečně přinesou slibované výnosy.
Tento článek má informační charakter a nepředstavuje investiční doporučení.
Top brokeři
