Debaty o razantním snížení sazeb
Podle zpráv CNBC panuje v ECB rozkol ohledně toho, zda by mělo v prosinci dojít k radikálnímu snížení úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Tento krok by následoval po několika předchozích snižováních, která byla prvními takovými zásahy za posledních 13 let.
Guvernér portugalské centrální banky Mario Centeno zdůraznil, že i snížení o půl procentního bodu zůstává ve hře, pokud ekonomické ukazatele naznačí potřebu dalšího uvolňování. Inflace v eurozóně v září poklesla na 1,7 %, což je méně, než se očekávalo, a dává tak ECB prostor pro další kroky.
Na druhé straně někteří zastánci opatrného přístupu, jako Robert Holzmann z Rakouska, tvrdí, že současná situace nevyžaduje agresivní snižování sazeb. Podle nich by bylo vhodné postupovat mírněji, pokud nedojde k výraznému zhoršení ekonomických dat.
Ekonomická nejistota a růstová rizika
ECB se potýká s pomalejším růstem ekonomiky, ale také s obavami z možné návratnosti inflace v příštích měsících. Někteří představitelé, včetně holandského guvernéra Klaase Knota, nevylučují možnost většího zásahu, ale upozorňují, že rozhodnutí budou záviset na dalších datech. Knot zdůrazňuje, že i přes nejistotu jsou rizika „stále zvládnutelná“.
Prezidentka ECB Christine Lagarde potvrdila, že dosavadní diskuse se soustředily na snížení o 25 bazických bodů, což naznačuje, že jakékoli razantnější snížení bude záviset na přesvědčivých důkazech o ekonomickém oslabení či zvýšení inflace.
Výhled pro příští rok
Trhy v současnosti očekávají další snižování sazeb spíše až v průběhu příštího roku, když centrální banky ve světě postupně zvládají boj s inflací. Pro ECB tedy zůstává otázkou, jak rychle a do jaké míry uvolní měnovou politiku, aby podpořila ekonomiku, ale přitom nepodnítila nečekaná rizika.
Top brokeři
